18. duben 2018 366 dvomi

Smuteční oznámení

Profesor František Machula – in memoriam

Prof. MUDr. František Machula, CSc. se narodil 16.12.1922 v Praze. Maturitu na klasickém Jiráskově gymnáziu složil v roce 1941. Vystudoval obchodní akademii a v době války pracoval v továrně. Po znovuotevření vysokých škol studoval na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po promoci a povinné vojenské službě nastoupil jako lékař na Neurologickou kliniku Státní fakultní nemocnice v Plzni a brzy se stal asistentem na Lékařské fakultě UK v Plzni. Obhájil kandidátskou dizertační práci (CSc.), roku 1965 byl habilitován docentem, jeho habilitační práce se týkala mozkových krvácení. Téměř rok působil jako vyslaný expert v oboru neurologie v Čínské lidové republice. V létech 1964 až 1971 vykonával po 2 volební období funkci děkana Lékařské fakulty UK v Plzni. Byla to doba velkých očekávání a nadějí, ale pak také tvrdé reality po roce 1968. Jeho uznávanou zásluhou je postoj v období normalizace, kdy se maximálně snažil, samozřejmě v rámci možností, aby „politicky nevhodná“ část učitelského a vědeckého sboru se na lékařské fakultě udržela, i když ne na vedoucích postech. V roce 1972 byl jmenován profesorem pro obor neurologie a stal se přednostou plzeňské Neurologické kliniky. Tuto funkci vykonával až do odchodu do důchodu v roce 1988.

Profesor Machula byl uznávanou kapacitou v československé neurologii. Významně se věnoval výchově mladé lékařské generace. Jeho přednášky na lékařské fakultě byly vždy brilantní, perfektně připravené, srozumitelné a otvíraly zájem o obor. Přřístup ke studentům ale i k nám jeho podřízeným byl jasný, přímočarý, férový. Byl výborným učitelem nejen neurologie, ale i životního moudra – umění rozvahy, věcné argumentace a respektování názoru jiných. Vycházelo to jistě z jeho klasického vzdělání. Byl nejen lékařem, ale i filosofem. Měl hluboké znalosti historie, literatury a umění, znal latinu, němčinu, francouzštinu i ruštinu a občas nás překvapil citováním nějakého originálního textu.

Profesor Machula žil ale taky běžný „civilní“ život. Vychoval dceru a syna, namotivoval je pro medicínu, staral se pečlivě o manželku těžce postiženou po iktu, rád vařil a pekl, což velmi oceňovala také vnoučata a pravnoučata.

Byl neuvěřitelně duševně svěží a aktivní i ve vysokém věku. Přesvědčil nás o tom při oslavě jeho devadesátin po slavnostním večeru Spolku lékařů v Plzni. Bohužel v posledních létech se horšil zrak, sluch a celková pohyblivost. Do poslední doby žil doma a byl soběstačný za vydatné pomoci rodiny.
Pak se vrátil na svoji kliniku, tentokrát jako těžce nemocný pacient. Při jedné z vizit řekl krásnou větu:„ Snad jsem udělal všechno, co jsem mohl a měl udělat, tak mám splněno“. Zemřel 11. dubna 2018.
S úctou na něj na klinice, na lékařské fakultě i v neurologické obci budeme vzpomínat.
Jiří Polívka

 

parte

 

Rychlé odkazy

Výběrová řízení
Oznámení o výsledku VŘ - Odborný asistent Kliniky pneumologie a ftizeologie

Oznámení o výsledku výběrového řízení     Dne 21.3.2018 proběhlo výběrové řízení [...]

27. březen 2018

Ostatní
Vedoucí Ediční komise

S platností od 1. března 2017 byla do vedení Ediční komise jmenována doc. MUDr. Libuše Čeledová, [...]

23. únor 2017

Důležité odkazy

UNIVERZITA KARLOVA

Oficiální stránky Univerzity Karlovy

STUDIJNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM

Studijní informační systém