5. září 2019 875 dvomi

Plzeňské BC významně přispělo k výzkumu infekčních onemocnění

Plzeňské Biomedicínské centrum významně přispělo k výzkumu infekčních onemocnění: pokrok v prevenci virových infekcí po transplantaci ledviny a experimentální terapeutické ovlivnění sepse

Přestože je transplantace ledviny nejlepší možností pro nemocné se selháním ledvin, je nutné předcházet řadě komplikací, které výsledky transplantace zhoršují. Nezbytná imunosupresivní léčba je příčinou zvýšeného rizika infekcí. Především virové infekce vedou k předčasnému selhání transplantované ledviny a k návratu do dialyzačního léčení. Odborníci z laboratoře Transplantace ledvin a náhrady funkce ledvin (pod vedením doc. MUDr. Tomáše Reischiga, Ph.D., z I. interní kliniky) se dlouhodobě systematicky zabývají výzkumem prevence virových infekcí po transplantaci. 

V letošním roce jejich výzkum přinesl nové poznatky, které byly publikovány v nejprestižnějším světovém časopise v oboru transplantací American Journal of Transplantation a v nejvýznamnějším evropském periodiku Nephrology Dialysis Transplantation. V klinických studiích jako první prokázali, že ve světě i v ČR velmi často užívaný způsob prevence cytomegalovirové infekce, což je nejčastější virové infekce po transplantaci, má za následek zvýšený výskyt jiné závažné komplikace – polyomavirové infekce transplantované ledviny. Příčinou jsou pravděpodobné vlastnosti protivirového léku valgancicloviru, který utlumuje některé složky imunitního systému. Současně autoři ukázali jiný a stejně efektivní způsob použití valgancicloviru, který negativní vliv na polyomavirus nemá. Vzhledem k tomu, že proti polyomaviru neexistuje účinný lék a tato infekce často vede k selhání transplantované ledviny, vzbudily nálezy plzeňských lékařů velký zájem odborné veřejnosti a diskuzi o změně dosavadního přístupu v péči o transplantované pacienty. 

Dr. Reischig dodává: “Je pro nás potěšující, že v nezávislých klinických studiích, které nebyly podpořeny z komerčních zdrojů, se nám podařilo nalézt způsob zlepšení péče o nemocné i bez zavedení nového drahého medikamentu. Samotná inovace ve způsobu kdy a jak lék indikovat může někdy přinést více užitku. Je samozřejmé, že úspěšný klinický výzkum v tak komplexní problematice, jakou je léčba nemocných po transplantaci, může probíhat jen na pracovišti s výbornými výsledky transplantací. Výzkum je vždy týmová práce, proto chci ocenit práci nejen mých spolupracovníků z I. interní kliniky, ale rovněž vynikajících kolegů z Chirurgické kliniky, Ústavu patologie a Hematoonkologického oddělení a celého zázemí Biomedicínského centra pod vedením prof. MUDr. Milana Štengla, Ph.D. Bez jejich přispění si nedovedu představit vědeckou práci schopnou konkurovat světovým centrům.“ 

 „Velmi rád bych na tomto místě veřejně poblahopřál svému kolegovi docentu Reischigovi a celému týmu za systematickou vědeckou práci v oblasti virových nemocí po transplantacích. Význam a celosvětovou prestiž získaných výsledků dokresluje nejen titulní strana American Journal of Transplantation a originální infografika ke studii, ale především doprovodný editorial, který hovoří o „možné nové kapitole v infekčních chorobách po transplantacích,“ dodává prof. MUDr. Martin Matějovič, Ph.D., přednosta I. interní kliniky, na které výzkum probíhal. 

Další významný úspěch si Biomedicínské centrum připsalo na poli sepse. Experimentální studie na prasečím modelu sepse a septického šoku ukázala, že elektrická stimulace bloudivého nervu dokáže významně snížit závažnost průběhu septického onemocnění. Poprvé se tak na velkém zvířecím modelu podařilo demonstrovat význam tzv. cholinergní protizánětlivé cesty, kdy bloudivý nerv představuje funkční spojení mezi mozkem a imunitním systémem a umožňuje centrálnímu nervovému systému do jisté míry řídit imunitní mechanismy. Elektrická stimulace bloudivého nervu tento protizánětlivý systém aktivuje, zvyšuje obranyschopnost organismu a zabraňuje rozvoji onemocnění. Studie je dobrým příkladem integrativního a komplexního přístupu centra k řešení medicínských problémů, kdy spolupráce více týmů centra umožňuje důkladnou analýzu průběhu onemocnění od úrovně celého organismu po úroveň jednotlivých orgánů, buněk, buněčných organel a molekul. Studie byla publikována v jednom z nejprestižnějších časopisů v oblasti intenzivní medicíny, Critical Care Medicine, oficiálním časopise Society of Critical Care Medicine (největší nezisková lékařská organizace v oblasti intenzivní medicíny, více než 100 členských států). V rámci aktuálního čísla byla navíc zařazena do výběru „Current Issue Highlights“. 

„Na studii si vážím především komplexního řešení studované problematiky a celé řady doplňujících se důkazů, které poskytly neobvykle široký obraz onemocnění a jeho ovlivnění experimentálním terapeutickým zákrokem. To bylo možné díky spolupráci několika týmů Biomedicínského centra, laboratoře experimentální intenzivní medicíny, iniciátora celého projektu, laboratoře experimentální kardiologie, laboratoře mitochondriální fyziologie či laboratoře buněčné regenerativní medicíny, ale i klinik plzeňské fakultní nemocnice, I. interní kliniky či Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Takto široká spolupráce by nebyla možná bez významné projektové podpory, kterou Biomedicínské centrum úspěšně čerpá z více zdrojů, aktuálně se jedná především o projekt FIND (Fighting INfectious Diseases) z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, projekt Národního programu udržitelnosti MŠMT a program ‚Progres‘ plzeňské lékařské fakulty, který je součástí institucionální podpory vědy na UK," připomíná prof. Štengl, vědecký ředitel Biomedicínského centra. 

„Výzkum sepse čeká zatím marně na lék, který by pomohl snížit vysokou úmrtnost na toto onemocnění. Po více než 20 letech vlastního experimentálního výzkumu jsme se u stimulace bloudivého nervu prvně setkali s tak nápadným protektivním účinkem. Náš model je navíc mezinárodně respektován jako model s vysokou klinickou věrohodností. Získané výsledky jsou tak silnou oporou pro zahájení řádného klinického testování. A protože se jedná o metodu velmi snadno a bez velkých nákladů použitelnou i v humánní medicíně, nic v cestě dalšímu testování nebrání,“ dodává prof. Matějovič, vedoucí týmu laboratoře experimentální intenzivní medicíny a přednosta I. interní kliniky.

 

Rychlé odkazy

Výběrová řízení
Ukončení VŘ na pozici ERA Chair v projektu Chaperon

V Plzni dne 22.10.2019 čj.: UKLFP/249208/2019 - 7     ROZHODNUTÍ DĚKANA O VÝSLEDKU VÝBĚROVÉHO [...]

29. říjen 2019

Výběrová řízení
Ukončené výběrové řízení - Stomatologie

V Plzni dne 29.10.2019 Č. j.: UKLFP/ 269903/2019-5   ROZHODNUTÍ DĚKANA O VÝSLEDKU VÝBĚROVÉHO [...]

29. říjen 2019

Výběrová řízení
VŘ Odborný asistent I. interní klinika

Děkan Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy vypisuje výběrové řízení na obsazení [...]

29. říjen 2019 1

Důležité odkazy

UNIVERZITA KARLOVA

Oficiální stránky Univerzity Karlovy

WHOIS

Informační systém UK

STUDIJNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM

Studijní informační systém