Úvod - Historie

Začátky

Budování knihovny LF UK Plzeň koncem roku 1952 je spojeno se jménem Ludmily Vysoké, absolventky knihovnictví na tehdejší Vysoké škole pedagogické v Praze, kdy při zřizování ústavu fyziologie bylo vyčleněno několik místností jako základ pro ústřední knihovnu. Po personální stránce byla místa vedoucích střediska obsazována takto: v září r. 1963 se stala vedoucí PhDr. Milena Hněvsová, na jejíž místo po jejím odchodu do důchodu v dubnu roku 1990 na základě konkurzu nastoupila PhDr. Milena Mudruňková. V současné době je od 1. 1. 2000 ve funkci ředitelky PhDr. Dana Zdeňková.

Od roku 1966 funguje na společné adrese Lidická 1 integrované informační pracoviště Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Plzeň s názvy Středisko vědeckých informací LF UK v Plzni (dále jako SVI LF UK) a Lékařská knihovna FN Plzeň (dále jako LK FN). Narůstající knižní fond i služby, které knihovna poskytovala, si vynucovaly hledání dalších místností a depozitářů. Zásadní obrat nastal až právě začátkem roku 1966, kdy byla knihovna přestěhována do přízemí Pavlovova ústavu. Současný depozitář je umístěn v suterénu Pavlovova pavilonu. Během posledních 30 let měla knihovna několik depozitářů, které postupně opouštěla a stěhovala je do různých provizorií.

Vývoj do současnosti

V roce 1966 začala knihovna odebírat Current Contents - Life Sciences. Pracovníci LF mohou využívat např. předplacený Web of Science, popř. Scopus, pokud budeme zmiňovat nejvýznamnější citační a abstrakční databáze, která jsou užívány. V roce 1992 na doporučení odboru vědy RUK začala informační pracoviště na jednotlivých fakultách používat nový název - SVI. Jako odborné lékařské knihovnické pracoviště nejsme jediní v bývalém Západočeském kraji, existují i další lékařské knihovny a střediska.

K 31. 12. 2000 bylo 30 dílčích knihoven LF a 25 dílčích knihoven FN. Monografie i periodika byly centrálně nakupovány a jednotně zpracovávány v automatizovaném knihovnickém systému TINLIB, který se později přejmenoval na T-Series. V roce 1994 se začalo pracovat v modulech akvizice, katalog a OPAC (vyhledávání v systému), začátkem října 1995 byl uveden do provozu výpůjční protokol a v roce 1996 správa seriálů (objednávání a evidence periodik). Nyní nově od roku 2006 pracujeme v systému Aleph, který je rozšířen na celé univerzitě. Modul meziknihovní výpůjční služby (MVS) nesplňoval všechny na něj kladené požadavky, a proto byl v průběhu roku 2000 nahrazen programem MEVYS, který veškerou činnost automatizuje a je rozšířen také na několika pracovištích v republice. Pro evidenci publikační činnosti byl zakoupen program ProCite, který v prosinci 2011 nahradil jednotný systém v rámci UK s názvem OBD (=osobní bibliografická databáze).

sestaveno také s využitím literatury:
In: 50 let lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni 1945-1995.
Praha: Karolinum, 1995. s.187-190