6. září 2021 2142 dvomi

Anketa: zhodnocení distanční výuky v akademickém roce 2020/21 na Lékařské fakultě v Plzni

Po netradičně proběhlém akademickém roce 2020/21 uspořádala studentská část e-learningového týmu LFP rozsáhlé dotazníkové šetření s cílem zjistit názory studentů a akademiků na kvalitu výuky v tomto roce a zejména se zaměřit na přínos záznamů přednášek. Chtěli tak využít unikátní situaci, kdy se podařilo zaznamenat téměř 100 % všech přenášek na LFP.

Studentská anketa

Studentská anketa probíhala v červnu 2021 a vyplnilo ji nebývale vysoké procento respondentů. Z celkového počtu 1944 rozeslaných pozvánek k vyplnění ankety se vrátilo 1 111 odpovědí (57 %) studentů (podrobnosti ilustruje Tabulka 1). U stomatologů bylo v průvodním dopise navíc specifikováno, že odpovědi mají studenti dávat pouze do kontextu stomatologických předmětů (nebrat v úvahu „všeobecné“ předměty). Ústní šetření ještě před anketou totiž jednoznačně směřovalo k tomu, že u všeobecných předmětů by stomatologové zcela jednoznačně preferovali distanční výuku dlouhodobě (i mimo pandemii).

Tabulka 1. Účast v anketě dle studijních oborů
 

Rozesláno

Obdrženo

Response rate

Všeobecné lékařství (česky)

1272

773

61 %

Všeobecné lékařství (anglicky)

393

173

44 %

Stomatologie (česky)

246

160

65 %

Stomatologie (anglicky)

33

5

15 %

První otázka zjišťovala, v jakém ročníku je respondent (Graf 1). Ve všech oborech (stomatologii v angličtině jsme pro malý počet odpovědí číselně nehodnotili) v různém poměru převažovali studenti prvního, druhého, třetího a čtvrtého ročníku. Zejména nereprezentativní bylo zastoupení studentů posledního ročníku (tedy pátého u stomatologů a šestého u všeobecné medicíny).

Graf 1. Zastoupení jednotlivých ročníků.

 1

Dotazník obsahoval 17 otázek různého typu (výběr z možných odpovědí, matice, seřazení preferencí) a možnost vyjádřit se volným komentářem. Anketu jsme tematicky rozčlenili na 3 oblasti:

  • Před covidem (běžný vysokoškolský režim)
  • Během covidu
  • Plány do dalšího roku

Běžný vysokoškolský režim (před covidem)

Nejprve se podíváme na dobu před covidem, tedy běžný vysokoškolský režim. Úvodní otázka „Jak často jsem navštěvoval(a) prezenční přednášky?“ nabízela odpovědi ve formě pětibodové škály: od vždy po nikdy. Z výsledných počtů je patrné, že nejvzácnější fenomén je, že studenti chodí „vždy“, následuje „nikdy“ a největší část studentů si přednášky více nebo méně často vybírá (Tabulka 2).

Tabulka 2. Frekvence navštěvování prezenčních přednášek
 

CZ GM

CZ DENT

EN GM

EN DENT

1: vždy

59

14

16

1

2

162

48

34

3

3

203

67

36

1

4

200

43

47

0

5: nikdy

76

11

35

0

Druhá otázka „Pokud jsem navštěvoval(a) prezenční přednášky“ se snaží analyzovat motivace studentů, proč na přednášky chodili. Na výběr byly předdefinované možnosti a bylo možné přidat svou vlastní odpověď (Graf 2).

Graf 2. Chování studentů na prezenční přednášce

2

Z tohoto grafu je patrné, že jak čeští, tak i zahraniční studenti se většinou na přednáškách aktivně nezapojují. Studenti s aktivním zapojením se častěji vyskytují u zahraničních studentů, kde však také významně více respondentů chodí jen proto, aby je vyučující viděl. Desítky procent studentů přednášky nevnímá nebo se dokonce připravuje na jiné předměty.

Velmi skličující je fakt, že studenti prvních ročníků se obvykle vůbec nesetkali s prezenčními přednáškami. Rovnou začínali s distanční výukou.

Třetí otázka „Měnila se Vaše účast na přednáškách v průběhu semestru?“ identifikovala většinu studentů ve skupině „chodil jsem proměnlivě v závislosti na množství učiva“. Pouze 11 % studentů českých studijních programů a 15 % anglických studijních programů chodí na přednášky stejně po celý rok. Čtvrtá otázka „Pokud jsem navštěvoval(a) pouze část přednášek, vybíral(a) jsem si podle:“ rozebrala, které aspekty studenty motivovaly k návštěvě přednášky (Tabulka 3).

Tabulka 3. Co motivuje studenty k tomu, aby na přednášku přišli
 

CZ

%

EN

%

Přednášející

389

18 %

67

18 %

Předmět

641

29 %

111

30 %

Období semestru

443

20 %

81

22 %

Probírané látky

356

16 %

64

17 %

Času přednášky

355

16 %

52

14 %

 

2184

 

375

 

Studenti si vybírají přednášky dle vyučujících, druhů předmětů, období semestru, probírané látky, času předmětu apod. Až 30 % českých a 30 % zahraničních studentů si vybírá přednášky dle předmětu. Období semestru hraje též významnou roli, 20 % českých a 22 % anglických studentů řeší, které období semestru zrovna je a zda budou chodit na přednášky.

Na pátou otázku „Jaké aspekty prezenční výuky oceňujete?“ mohli studenti odpovídat škálou od velmi oceňuji až po neoceňuji u různých aspektů

Graf 3. Co studenti oceňují na prezenční výuce. Všimněte si obrácené škály u zahraničních studentů (GM-EN)

3 

Aspekty prezenční výuky, které studenti oceňují, jsou téměř totožné jak u anglických, tak českých studentů. Nejvíce oceňují sociální aspekty a informace, které si z přednášek odnáší (Graf 3). Dalším významným faktorem, který studenty motivuje k návštěvě přednášky, je názor vyučujícího na přednášené téma. Většina studentů nepovažuje za benefit, že prezenční přednášky je zbavují rozhodnutí, kdy budou přednášku poslouchat (nemusí si sám vytvářet časový plán).

Šestá otázka „Jak často se setkáváte s následujícími aspekty u prezenční výuky“ na frekvenci výskytu negativních jevů během prezenčních přednášek: zda si studenti stíhají psát poznámky, udržení pozornosti či aspekt nevhodné doby přednášky (Graf 4). Čeští studenti se mnohem častěji setkávají s tím, že si nestíhají psát poznámky a neudrží pozornost, a to v drtivé většině. U studentů zubního lékařství vidíme obdobné grafy ve stejné míře zastoupených odpovědí. Naproti tomu angličtí studenti mají menší problém se zaznamenáváním poznámek i s udržením pozornosti. Zamyslíme-li se nad tímto odlišným pohledem, mohl by důvod toho pramenit ze skutečnosti, že profesoři mluví anglicky pomaleji a studenti tak nemají problém, si zapisovat informace od nich obdržené.

Graf 4. Frekvence tří negativních aspektů u prezenční výuky. Všimněte si, že u zahraničních studentů (GM-EN) je škála obráceně.

4

Doba přednášky hraje významnou roli jak u studentů anglického, tak u studentů českého jazyka. Špatná návaznost předmětů, dojezdová doba a vše komplikuje docházení studentů na přednášky prezenčně, a tudíž se některých přednášek nezúčastňují.

Situace během covidu

Vzhledem k pandemické situaci bylo nezbytné zavedení distanční výuky. V naší anketě jsme pokládali otázky směřující hlavně k distančním přednáškám. Sedmá otázka „Jak často jsem navštěvoval(a) online přednášky v reálném čase?“ kopírovala úvodní otázku předchozího bloku, jen se zaměřila na distanční přednášky (odpovědi formou škály od vždy po nikdy; Tabulka 4).

Tabulka 4. Frekvence účasti na distančních přednáškách
 

CZ GM

CZ DENT

EN GM

EN DENT

1: vždy

31

8

18

1

2

171

49

43

4

3

226

62

60

0

4

279

34

39

1

5: nikdy

71

9

13

0

Porovnání s výsledky před covidem přehledně ilustruje Graf 5. I když u studentů všeobecného i zubního lékařství kleslo zastoupení v kategorii „vždy“, zároveň klesla i frekvence možnosti „nikdy“. Tento vzor je ještě lépe patrný u zahraničních studentů všeobecného lékařství, kde výrazně kleslo zastoupení možnosti „nikdy“ a významně stoupla frekvence „3“. Spíše než k předpokládanému poklesu došlo k situaci, kdy si studenti více vybírají, kterou přednášku navštíví.

Graf 5. Porovnání účasti na prezenčních a distančních přednáškách

5

Osmá otázka „Pokud jsem online přednášky vysílané v reálném čase nenavštívil(a), bylo to protože:“ analyzuje příčiny neúčasti na přednáškách (Graf 6). 27 % studentů nenavštěvovala online přednášky kvůli tomu, že neměli čas tzn. pomáhali ve zdravotnických zařízeních, špatný časový management… Až 40 % studentů upřednostnilo záznamy a místo přednášek v reálném čase si následně pustili přednášku ze záznamu. 11 % studentů nesledovalo přednášky v reálném čase z důvodu přednesu přednášejícího, který pouze četl powerpointovou prezentaci. U anglických studentů jsou výsledky velmi obdobné, s rozdílem čtení powerpointových přednášek prezentujícím, což jako aspekt označilo 22 % studentů.

Graf 6. Příčiny neúčasti na online přednáškách

6

Na otázku „Jak moc souhlasíte s tvrzením: "Online přednášky vysílané v reálném čase bych navštěvoval(a) více, pokud by nebyly dostupné jejich záznamy.", odpověděli angličtí i čeští studenti rozdílně. U 33 % českých a 12 % anglických studentů by nedostupné záznamy mohly zvýšit jejich docházku na přednášky vysílané v reálném čase.

Tabulka 5. Frekvence odpovědí na otázku: Jak moc souhlasíte s tvrzením: "Online přednášky vysílané v reálném čase bych navštěvoval(a) více, pokud by nebyly dostupné jejich záznamy."
 

CZ

%

EN

%

1: plně souhlasím

99

10,57%

8

4,47%

2

204

21,77%

14

7,82%

3

220

23,48%

32

17,88%

4

201

21,45%

42

23,46%

5: zcela nesouhlasím

213

22,73%

83

46,37%

 

937

 

179

 

Otázka „Jaké aspekty online přednášek vysílaných v reálném čase oceňujete?“ odhalila, že studenti v českém jazyce jednoznačně oceňovali na online přednáškách fakt, že přednášky lépe stíhali, též větší komfort a aspekt dojíždění, kdy studenti nemuseli dojíždět na přednášky do školy (Graf 7).

U anglických studentů byly výsledky rovnoměrněji rozložené mezi možnosti oceňuji/neoceňuji, ale i tak převládaly pozitivní aspekty jak u komfortu, času, tak i u dojíždění.

Graf 7. Výhody online přednášek (sledovaných na živo). Všimněte si obrácené škály u odpovědí zahraničních studentů (grafy jsou zrcadlově převrácené).

7

Angličtí i čeští studenti odpovídali podobně na otázku „Jak často jste se setkal(a) s následujícími aspekty distanční výuky?“. Při distančních přednáškách se studenti hůře soustředili a značná část studentů označovala za problém bolesti očí a komplikované přesuny při kombinované výuce (Graf 8).

Graf 8. Frekvence výskytu negativních aspektů distanční výuky

8

 

Tabulka 6. Výhody záznamů přednášek umístěných na MOODLE
 

CZ

%

EN

%

nevidím žádnou výhodu záznamů

4

0,13%

0

0,00%

možnost záznam pozastavit

946

30,19%

164

32,87%

možnost zvýšit rychlost přehrávání

734

23,43%

115

23,05%

možnost opakovaného zhlédnutí

957

30,55%

165

33,07%

možnost shlédnout přednášku z jiných ročníků

492

15,70%

55

11,02%

 

3133

 

499

 

Na otázku „Jak byste popsal(a) výhody záznamů umístěných na Moodle?“ až 30 % českých a 33 % anglických studentů vyzdvihlo benefit možnosti pozastavení záznamu a 23 % studentů jak českých, tak anglických si záznamy zrychlilo. 32 % studentů v obou jazycích ocenilo možnost opakovaného zhlédnutí. Prakticky žádní studenti se nepřiklonili k variantě, že záznamy nejsou žádným přínosem (Tabulka 6).

Situace po covidu (náhled studentů, jak by si přáli výuku zorganizovat v akad. roce 2021/22)

Na otázku „Seřaďte formy přednášek dle přínosu pro Vás.“ byly pro všechny studenty jednoznačně nejpreferovanější variantou záznamy přednášek. Na výběr měli možnosti prezenční přednášky, distanční přednášky, záznam a kombinace výše uvedených možností. Na druhém místě se umístila kombinace všech možností, tedy záznamů, prezenčních a distančních přednášek v reálném čase. Za nejméně přínosné byly označeny přednášky prezenční (Graf 9).

Graf 9 Preference formy přednášek

9 

Více než 90 % studentů všeobecného lékařství v češtině i angličtině a zubního lékařství označilo záznamy za více přínosné pro jejich studium než prezenční přednášky. 97 % studentů využilo přednášky k přípravě na zkoušky a 99 % studentů by si přálo, aby nahrávání přednášek pokračovalo.

Studenti také měli možnost k dotazníku připojit volné komentáře, kterých bylo 262 (všeobecné lékařství v češtině), 66 (zubní lékařství v češtině) a 82 (všeobecné lékařství v angličtině).
Za pozitiva studenti často udávali již zmíněné bonusové aspekty distanční výuky. Díky nim bylo studentům umožněno, aby stíhali výpomoci ve zdravotnických i nezdravotnických zařízeních. Studenti 5. ročníku všeobecného lékařství též ocenili možnost využití záznamů u přednášek, které se neshodují s daným blokem výuky, který právě probíhá. Možnost znovu zhlédnout prezentace z předchozích ročníků také v komentářích rezonovala jako velmi přínosný způsob učení, zejména na zkoušky z předmětů, které zasahují do více ročníků a na státní závěrečné zkoušky. Studenti také ve značné míře komentovali zvýšení efektivity při pochopení problematiky probírané látky a tím i lepší přípravy na zkoušky.

Jako velké negativum distanční výuky studenti uváděli absenci sociálních kontaktů se spolužáky a s učiteli.

Distanční praktickou výuku studenti ve většině případů považovali za málo přínosnou a jednoznačně preferovali prezenční účast na praktikách.

Návrhy od studentů:

  • Povinné zapnutí kamer by mohlo zpříjemnit online přednášky jak pro učitele, tak pro studenty.
  • Zkrácením přednášek by se zvýšila koncentrace studentů.
  • Prezentace v .pdf či PowerPoint formě dostupné před přednáškou (např. v kurzu v MOODLE) by studentům umožnili lépe se připravit a zjednodušilo by jim to tvorbu poznámek.
  • Studenti velmi oceňují zapojení interaktivních systémů (hlasování …), kazuistik, kvízů atp. na přednáškách – pomáhá jim to udržet pozornost a mají okamžitou zpětnou vazbu, zda problematiku chápou správně. 

Anketa pro akademiky

Anketa mezi akademiky probíhala v červnu 2021, odkaz na dotazník byl distribuován přes studijní informační systém. V úvodu jsme smysl dotazníku zarámovali slovy, že jde o zamyšlení nad uplynulým nestandardním akademickým rokem („co se osvědčilo a mohli bychom s tím pokračovat a co se neosvědčilo a je třeba s tím skončit“). Dotazník byl členěn do 3 sekcí: Přednášky, Semináře a MOODLE; celkem obsahoval 22 otázek a možnost vložení volných komentářů.

Přednášky

Celkem se zúčastnilo 111 akademiků. 58 % z nich přednášelo distančně na LFP v období covidu, ostatní se účastnili výuky na seminářích a praktikách. 44 % akademiků předneslo více než 10 přednášek, 28 % předneslo 6-10 přednášek a přednášející byli rovnoměrně rozloženi mezi ročníky studia medicíny (Graf 10). 66 % přednášejících vyučovalo formou distanční přednášky v reálném čase s online účastí studentů. 26 % akademiků poskytovalo studentům předem nahrané přednášky.

Graf 10. Distribuce ročníků, ve kterých respondenti přednášeli.

10

Na otázku „Přednášky v e-learningové podobě jsou rovnocenné prezenčním přednáškám“ mohli respondenti odpovídat pětibodovou škálou od úplného souhlasu až po naprostý nesouhlas. Akademici spíše nesouhlasí, že e-learningové přednášky jsou rovnocenné s prezenčními přednáškami (průměr hodnocení byl 3,52; Graf 11) a až 58% akademiků uvedlo nízké hodnocení 4-5 (nerovnocenné).

Graf 11. Míra souhlasu akademiků s vyjádřením, že e-learningové přednášky jsou rovnocenné prezenčním (průměr odpovědí byl 3,52)

 11

Nicméně většina respondentů spíše souhlasí, že nahrávání přednášek bylo přínosem pro studenty v covid době: průměr odpovědí na otázku „Nahrávání přednášek v akademickém roce 2020/21 je přínosem pro studenty“ byl 2,22 (Graf 12).

Graf 12. Míra souhlasu akademiků s tvrzením, že nahrávání přednášek bylo pro studenty přínosné (průměr odpovědí byl 2,22)

 12

Odpovědi na otázku „Porovnejte, jak často jste se setkal/a s níže uvedenými aspekty u e-learningových přednášek s on-line publikem a u prezenčních“ ilustruje Graf 13. Je zřejmé, že pedagogové u on-line přednášek častěji bojovali s použitím techniky; převažoval názor, že studenti se více účastní prezenčních přednášek a že jsou na nich aktivnější. Přednášejícím jednoznačně chyběl vizuální a hlasový kontakt se studenty.

Graf 13. Porovnání názorů akademiků na různé aspekty on-line a prezenční výuky

 13

Míra souhlasu s tvrzením, že „Záznamy přednášek snižují účast studentů na prezenčních přednáškách nebo přednáškách vysílaných online v reálném čase.“ je posunuta spíše na stranu souhlasu (Graf 14); 59 % akademiků s tímto tvrzením spíše souhlasí.

Graf 14. Míra souhlasu s označením záznamů přednášek jako příčiny snížení účasti studentů na online přednáškách (průměrné hodnocení bylo 2,09)

14 

Hodnocení postoje akademiků k předem nahraným prezentacím ilustruje graf 15: 30 % akademiků oceňuje zvýšení časové flexibility a 18 % si chválí plnou kontrolu nad výstupem; pro 36 % je však obtížnější přednášet bez publika.

Graf 15. Názory akademiků na použití předem nahraných přednášek

 15

Na otázku „Jak často byste chtěl/a dostávat reporty o tom, kolik studentů vidělo záznamy vašich prezentací“ 66 % přednášejících preferovalo frekvenci mezi jednou za měsíc a jednou za semestr a stejné procento též 33% jednou za měsíc. Jen 13 % by o takové reporty nestálo.

Názor akademiků na ideální formu realizace přednášek není jednotný, jsou patrné 2 vyhraněné skupiny pedagogů (Graf 15). Nejvíce preferovanou formou realizace je živá přednáška s účastí studentů bez záznamů a bez streamování (48 % akademiků) a hned v závěsu živá přednáška s účastí studentů + streamování, kde studenti mohou být i on-line se zároveň zapnutým nahráváním (43 % akademiků). Nejméně preferovanou volbou jsou předem nahrané prezentace (83 % akademiků je označilo jako poslední volbu). Jako druhou volbu nejvíce akademiků (73 %) označilo živou přednášku s účastí studentů + streamování (on-line účast studentů).

Graf 16. Jakou formu realizace přednášek akademici preferují

16

Odpovědi na otázku „Souhlasíte, aby přednášky v akademickém roce 2021/22 byly zaznamenávány a zveřejňovány v MOODLE (jako v roce 2020/21)?“ potvrzují rozpolcenost názorů akademiků (graf 17): 45 % akademiků souhlasí, aby v následujícím akademickém roce byly přednášky zaznamenávány a zveřejňovány v MOODLE, ale 30 % spíše nesouhlasí.

Graf 17. Míra souhlasu s pokračováním v nahrávání přednášek v akad. roce 2021/22 (průměr odpovědí je 2,81)

17 

Na otázku „Co by mohlo zlepšit nedostatky e-learningových přednášek?“ 28 % akademiků odpovídalo „Všichni studenti měli zapnuté kamery“, 19 % by ocenilo jednoduchý systém hlasování s přehledným zobrazením odpovědí studentů; 25 % chyběla možnost jednoduše anotovat a kreslit během přednesu. (E-learningový tým rád poskytne více informací o jednoduchých hlasovacích systémech a možnostech anotování, které na LFP máme.)

Graf 18. Názory akademiků na možnosti vylepšení e-learningových přednášek

18

Praktika 

98 respondentů (88 %) vyučovalo praktika v akademickém roce 2020/2021; distribuce napříč ročníky byla opět rovnoměrná (Graf 18).

Graf 19. Distribuce výuky praktik mezi respondenty

19 

Otázka „Jakou část z aktuální celkové hodinové dotace praktik/seminářů je ideální pokrýt e-learningem?“ vyzněla poměrně jednoznačně v neprospěch zavádění e-learningu do praktik/seminářů (průměrná odpověď byla 3,96); resp. e-learningem by pokryli jen minimální nebo žádnou část praktik/seminářů. Zajímavé je, že 7 % respondentů by chtělo pokrýt celou (1) nebo téměř celou (2) hodinovou dotaci praktik/seminářů e-learningem.

Graf 20. Semikvantifikace názoru na případné přidělení části hodinové dotace seminářů/praktik e-learningové formě

20 

41 % akademiků již používá e-learning pro domácí přípravu/samostudium a 38 % si myslí, že má smysl pro tento účel e-learning zavádět (Graf 20). 45 % akademiků si myslí, že má smysl pomocí e-learningu kontrolovat připravenost na prezenční výuku – a tedy zavést tento systém, jen 17 % to má již zavedeno. 55 % si myslí, že má smysl zavádět e-learning jako zpětnou vazbu pro studenty. 40 % považuje e-learning za smysluplný u samostatných projektů studentů. Nicméně 47 % akademiků nenachází smysl v zavádění e-learningu pro přidělení zápočtů (např. na základě absolvování testů).

Graf 21. Současný stav a preference zavádění e-learningu pro různé účely

21

50 % akademiků má kurz v LMS MOODLE pro všechny předměty, které vyučuje; 23 % jen pro některé. Nicméně 6 % respondentů kurz v MOODLE ještě nemá.

V MOODLE kurzech mají největší zastoupení učební texty (29 %) a v těsném závěsu záznamy přednášek (25 %), dále také natočená videa (17 %) a testy (19 %).

Graf 22. Složení MOODLE kurzů na LFP

22 

Spokojenost s e-learningovým týmem byla obecně vysoká, jak je zřejmé z grafu 22.

Graf 23. Spokojenost s e-learningovým týmem

23 

Akademici připojili 25 volných komentářů, kde zazněly např. následující názory:

  • Streamování přednášek může pomoci u přednášek v prvních ročnících, kde se studenti nevejdou do poslucháren.
  • Záznamy přednášek vedou k odkládání učení (prezenčně studenti nechodí a pak se nestíhají učit).
  • Ideální by byla kombinace nahraných přednášek, jež by si studenti přehráli doma a při prezenční výuce bych s nimi více diskutoval.
  • Fyzický kontakt pacient-student-učitel je v klinických oborech nenahraditelný.
  • Studentům velmi vyhovují online přednášky anatomie, mohou se k nim kdykoli v průběhu roku vracet, dále jim vyhovovalo společné průběžné testování znalostí pomocí PC testů.
  • E-learning může být vhodným doplňkem, nikoliv však plnohodnotnou náhradou prezenční výuky. 

Zprávu vypracovali: Daniel Rajdl a Leona Borská s velkou podporou e-learningového týmu LFP (viz dále)

Poděkování

Všem studentům a akademikům za nebývalou účast a konstruktivní vyplňování dotazníků.

Studentským členům e-learningového týmu za vypracování otázek pro studentské dotazníky, poděkování patří zejména Leoně Borské, Ester Papazianové, Francesco Carillo a Jaroslavu Fähnrichovi. Speciální poděkování patří Leoně Borské za podrobnou analýzu dat a přípravu návrhu této zprávy.

Kristíně Mizerákové, Lucii Pešanové a Monice Kubalové za organizaci práce a propagaci výsledků ankety.

Rychlé odkazy

Výběrová řízení
VŘ klinika Pneumologie - školský zástupce

V Plzni dne 08.10.2021 UKLFP/434015/2021   Děkan Lékařské fakulty v Plzni, Univerzity Karlovy [...]

8. říjen 2021

Výběrová řízení
Informace o výsledku VŘ - Odborný asistent Chirurgické kliniky

Č.j.: UKLFP/356370/2021-7     INFORMACE O VÝSLEDKU VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ Dne 14. září 2021 [...]

8. říjen 2021

Důležité odkazy

UNIVERZITA KARLOVA

Oficiální stránky Univerzity Karlovy

WHOIS

Informační systém UK

STUDIJNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM

Studijní informační systém